Nejstarší osídlení na místě dnešního Porta se datuje do pozdní doby bronzové, přibližně kolem 8. století před naším letopočtem. Oblast severozápadního Pyrenejského poloostrova byla po skončení punských válek (zhruba od poloviny 2. století do konce 1. století př. n. l.) postupně připojena k Římské republice a romanizována. Kolem roku 136 př. n. l. založil římský vojevůdce Decimus Iunius Brutus Callaicus během trestné výpravy na území keltského kmenového svazu Gallaiciů město Portus Cale, které pak dalo jméno celému státnímu útvaru – Portugalsko.
V celé metropolitní oblasti dnešního Porta žije okolo dvou milionů obyvatel. Hlavní tepnou města je řeka Douro, která město rozděluje na historické centrum, které se nazývá Ribeira a obec Vila Nova de Gaia na druhém břehu řeky. Město proslulo v historii zejména vínem. To s přízviskem „portské“, pěstované a vyráběné na svazích řeky Douro, se z tohoto přístavu vyváželo například do Anglie a jiných částí Evropy. Dnes je Porto známé i díky místnímu fotbalovému klubu FC Porto, který dokázal hned dvakrát vyhrát fotbalovou Ligu Mistrů. Kromě toho je klubový stadion Estádio do Dragão i architektonicky zajímavou stavbou.
Do centra se z letiště dostávám pohodlně metrem (tedy spíše tramvají). Linka E končí ve stanici Trindade nedaleko radnice a náměstí či městského bulváru Aliados. Na prohlídku města mám jen odpoledne a dopoledne dalšího dne, jelikož se od místní románsko-gotické katedrály Sé z 12. století chystám vyrazit na putování do španělské Compostely. Historické centrum Ribeira překypuje barevnými fasádami svých měšťanských domů, barvami Porta jsou ale modrá a bílá. Modrobílé kachličky, zvané azulejos, totiž zdobí významné kostely a mozaikovité výjevy, například z dějin Portugalska, jsou součástí výzdoby překrásného, historického vlakového nádraží São Bento. Nad řekou Douro ve čtvrti Vila Nova de Gaia tvoří neodmyslitelnou dominantu bývalý klášter augustiniánského řádu Mosteiro da Serra do Pilar. Práce na něm započaly již v první polovině 16. století a dnes je součástí světového kulturního dědictví UNESCO. Hned pod ním však ve výšce 45 metrů překlenuje řeku Douro současná dominanta města a tou je dvoupatrový ocelový most Ludvíka I. (Ponte Dom Luís I), jehož stavbu řídil Eiffelův kolega Théophile Seyrig. Ten byl vystavěn v letech 1881-1886 a jeho horní patro v současnosti využívá linka D „metra“. Projít se po něm však mohou i chodci, kteří se sem míří kochat pohledem na město i řeku Douro zejména při západu slunce. To se celý přilehlý prostor promění v divadlo pod širým nebem, kde hraje hlavní slovo příroda. Porto je skvělým místem pro návštěvu ať už na jeden, či na několik dní. Rozhodně si jeho návštěvu užijte i vy!