Svěží středomořský vzduch, příjemné teploty, azurové moře, různorodá krajina. Jestliže jsem Baleárské ostrovy považoval za čistě dovolenkovou destinaci pro obtloustlé německé důchodce, případně pro rodiny zbohatlíků s dětmi, užívajícími si koupání v bazénech a opalování na lehátkách hotelových komplexů s all inclusive, dost jsem se spletl.
Ostrovy ve Středozemním moři nacházející se jihovýchodně od španělského, respektive katalánského pobřeží, toho nabízejí totiž mnohem více a to i cestovatelům, kteří vyhledávají spíše klidnější atmosféru menších hotýlků, rádi vyrážejí na výlety do přírody a procházky do historických městeček, objevují zastrčené pláže, či degustují lokální produkty a gastronomii…
Vybral jsem proto z bezpočtu krásných míst ta, která se mi na těchto dvou ze tří hlavních ostrovů Baleárského souostroví nejvíce vryla pod kůži.
Pláže
Mallorca nabízí svým návštěvníkům jak dlouhé, rovné pláže s lehátky, slunečníky a plážovými bary, tak i pláže menší, klidnější, ukryté v četných zátokách, které může mít člověk s trochou štěstí i jen sám pro sebe.
Coby základnu jsme si během květnové dovolené zvolili přístavní městečko Port de Sóller. Zdejší zátoka má tvar téměř dokonalé podkovy a poskytuje tak úkryt před větrem a koupání v klidném moři.
Koupání bez davů turistů si lze dopřát také v další zátoce na západním pobřeží, v Calla Tuent, skrytou za pohořím Serra de Tramuntana, které příkře vystupuje téměř přímo z moře a svými nejvyššími vrcholy atakuje výšku 1400 metrů.
Frekventovanější je pak zátoka Sa Calobra, k níž se klikatí nekonečné serpentiny a zážitkem je tak i samotná jízda po poměrně úzké silnici, kde rozhodně nechcete potkat autobus jedoucí opačným směrem. Je tedy dobré sem vyrazit brzy ráno a odjíždět až k večeru, kdy už je většina turistů zpátky ve svých hotelových apartmá.
Co zde kromě samotného koupání v azurovém moři rozhodně stojí za to, je dobrodružný výlet hlubokým zužujícím se kaňonem Torrent de Pareis, kde čekají nástrahy v podobě několika brodů či přelézání obřích balvanů.
Čilý ruch přístavního městečka, nábřežní promenáda obklopená vilami a vilkami bohatých šťastlivců z Německa či Velké Británie, doprovázená vzrostlými stromy poskytujícími stín v poledním slunci, to vše nabízí Port de Pollença situovaný na severovýchodě ostrova. Přístup do zvolna vykrojeného zálivu střeží bývalá pevnost La Fortalesa, sídlo Hugh Laurrieho coby obchodníka se zbraněmi v seriálu Noční recepční.
V samotném městečku Pollença, které je zastrčené více ve vnitrozemí, stojí dozajista za námahu vystoupat po schodech ke kapli na kalvárii „el Calvari“, odkud se rozprostírá výhled na celé městečko i jeho okolí.
Druhý z Baleárských ostrovů, Ibiza, skýtá neméně krásné pláže na neméně zajímavých místech. Také zde se nám stalo útočištěm menší a turisticky klidnější letovisko Es Figueral situované na severovýchodě ostrova. Ke zdejší Platja es Figueral přiléhá jen jeden hotelový komplex, mimo něj je zde pár restaurací, obchůdků a menších rodinných hotýlků. Na pláži si lze také kromě lenošení vypůjčit například mořské kajaky a vydat se objevovat vzdálenější místa podél rozeklaného pobřeží.
Zatímco Platja es Figueral je přímo vystavená širému moři, i když je mírně schovaná za svou velkou sestru Mallorcu, Cala de Sant Vicent je skrytá mezi porostlými skalisky a oblými kopci. Také na západním pobřeží přikloněném ke španělské pevnině stojí několik pláží za zmínku. Pobřeží je tu však více členité a četné stupňovité břehy mnohdy koupání znesnadňují.
Poněkud více exponované, vcelku však příjemné, jsou pláže v zátokách okolo letoviska Portinatx (například Cala Xuclar) a nedaleko odtud také v Port de Sant Miquel.






Krajina a příroda
Jak již bystrý čtenář pochopil, krajina je jak na Mallorce, tak i na Ibize, velice různorodá a zajímavá. Četné zátoky ukrývají překrásné pláže, o kus dál je pobřeží rozeklané s vystupujícími skalisky, od pobřeží se reliéf zdvihá a tyčí se zde do nebes špičaté vrcholy, které následně přechází v náhorní rovinu se zemědělskými políčky a větrnými mlýny. Ne nadarmo je člověkem po staletí kultivovaná krajina v pohoří Serra de Tramuntana zapsána na seznamu světového přírodního a kulturního dědictví pod patronací UNESCO. Na sucho stavěné zídky oddělující sousední pozemky a terasovaná políčka, kde rostou prastaré olivovníky, sladce vonící pomerančovníky či svými plody do dáli zářící citronovníky. Mezi políčky se vinou staré dlážděné chodníčky a cestičky, čas od času kamenný domek či vilka movitějšího statkáře.
Při projížděním ostrova autem narazíte každou chvíli na zastávku v podobě vyhlídky (mirador). Ideální volbou je vypravit se na nějaký z „miradorů“ na večer, kdy zde již nebudou davy lidí a můžete si tak vychutnat třeba piknik s výhledem na slunce zapadající za obzor a odrážející se ve třpytivé mořské hladině.
Pěší turistice holdující návštěvníci mohou, kromě již zmiňovaného kaňonu Torrent de Pareis, podniknout túru rovnou přes celou délku západního pobřeží ostrova Mallorca. Trasa známá jako GR 221 vede z městečka Sant Elm a končí v přístavu Port de Pollença. Trasu jsem neabsolvoval celou, doporučuji však alespoň úseky v okolí Port de Sóller, mezi už zmiňovanými zemědělskými usedlostmi obklopenými olivovníky, či v okolí kláštera Lluc. Ubytovat se lze jak v samotném klášteře, což určitě minimálně na jednu noc stojí za to, jen pozor na ranní vstávání, když si totiž zatemníte okenice, není problém prospat další den i celé dopoledne. Dále lze nocleh nalézt také v městečkách, kterými stezka prochází, anebo v četných tábořištích s tekoucí vodou a většinou také s grilem.
Na Ibize je pak povinností podívat se na ikonickou přírodní zajímavost Illa de es Vedrà, skalnatý ostrůvek trčící z moře jako ledovec. Úchvatný pohled na něj nabízí skalnaté útesy na pobřeží u městečka Es Cubells a také nedaleká strážní věž Torre des Savinar.
Na skalnatých útesech nedaleko města Sant Antoni de Portmany je pak zajímavý výhled od další strážní věže Torre d’en Rovira. Strategická poloha Baleárských ostrovů ve Středomoří a existence námořních obchodních tras zapříčinila, že tyto strážní věže tu nejsou nějakou vzácností, nýbrž nutností při ochraně proti pirátským nájezdům.
Nevšední podívaná je též na solné nádrže a přírodní park Ses Salines. Nejenže se jedná o oblast těžby soli, ale také o cenný ekosystém s výskytem mnoha druhů ptáků, například plameňáků. Pokud byste návštěvu Ses Salines nestihli, dávejte pozor při odletu, neboť rezervace se nachází doslova za plotem letiště.
Města a městečka
Zejména městečka v horách, umně zakomponovaná do členitého terénu, s úzkými dlážděnými uličkami, všudypřítomnými schodišti místo cest a kamennými domy, vytvářejí zvláštní působivou atmosféru a genia loci. Náměstíčka s fontánami, solitérní citrusovníky, fíkovníky či palmové aleje poskytují občerstvení a stín v parném dni, zároveň oku lahodícím způsobem kontrastují s kamennými budovami a dlážděnými ulicemi. Parčíky s lavičkami a pestrobarevnými květinami skýtají místo k procházce i odpočinku. Stolky a židle vybízejí k posezení v kavárnách a restauracích, vystavená keramika s barevnými mozaikami, pestré látky a kožené kabelky lákají k nahlédnutí do rozličných obchůdků, stejně tak i stánky s ovocem a zeleninou svádějí k nákupu.
Na Mallorce jsou takovými městečky jistojistě Valldemossa a Deià v samém srdci pohoří Tramuntana, dále městečko Sóller s katedrálou a historickou tramvají, která jej propojuje s přístavem Port de Sóller a také Pollença. Rušnější, avšak neopomenutelné, je pak samotné hlavní město Mallorcy, Palma de Mallorca, se svým architektonickým skvostem v podobě gotické katedrály Panny Marie, jinak zvané též La Seu. Palma je typické středomořské město s přístavem, množstvím náměstí a náměstíček, úzkých uliček, nákupních tříd i širokých bulvárů. Nejen v Barceloně je proslulá ulice La Rambla.
Na sousední Ibize tolik městeček s neobyčejnou atmosférou nenajdeme. Sant Antoni de Portmany je spíše turistickým letoviskem s tanečními kluby a bary, kde probíhají párty od rána do večera a ještě více od večera do rána. Dlouhou pobřežní promenádu lemují až po větrný mlýn Molí d’en Boned pláže a restaurace. K návštěvě však doporučuji hlavní město ostrova Ibiza (Eivissa). Majestátní pevnost s vysokými hradbami chránící staré město se spletitými uličkami a rozličně velkými domky, nalepenými jeden na druhý, dnes sloužícími převážně jako obchůdky a restaurace. Ale také Puig des Molins, nekropole z dob kartaginského osídlení ostrova. Jako by se člověk ocitl ve fantasy světě Hry o trůny a to přímo v Králově přístavišti. Ulicemi staré Eivissy bych se tuze rád toulal zase znovu.
Gastronomie
Chorizo, aceitunas verdes, aceitunas negras, sangria, jamon serrano, ensaimadas,… to je jen letmý výčet typických španělských produktů, které lze nejen na Baleárských ostrovech ochutnat.
K snídani nesmí chybět tradiční mallorské sladké pečivo, bohatě sypané cukrem, zvané Ensaimada. Během dne si člověk vystačí s bílým pečivem, k němuž se skvěle hodí tradiční sušený salám chorizo, vyráběný z mletého vepřového masa, papriky a česneku, přikusovat lze také jamon serrano, tedy tradiční španělskou sušenou šunku, a nesmí chybět lahodné olivy, ať už černé nebo zelené.
Jako lehký oběd může posloužit také španělská omeleta, takzvaná tortilla de patatas. K pozdnímu obědu či večeři je na výběr z mnoha druhů mořských ryb a dalších mořských plodů, jakousi povinností je ochutnávka španělské paelly, pokrmu podobnému rizotu, který je připravován na velké mělké litinové pánvi. Základní surovinou je rýže, nedílnou součástí je zelenina, nejrůznější druhy masa, mořské plody a koření. Pro mě osobně je paella naprostá lahůdka. No a když už jsme u toho obžerství, pořádný flák masa taky není k zahození, takže poctivý T-bone steak v Cala d’Hort jsem si též náramně užil.
Na zapití je k výběru z bezpočtu lokálních španělských vín, nesmí chybět sangria či cerveza (nejlepší je asi Estrella Damm). Co je ovšem vůbec nejlepší, to je čerstvě vylisovaná šťáva z pomerančů (zumo de naranja). Když narazíte během procházky pod spalujícím sluncem mezi terasovitými políčky a olivovými hájemi v pohoří Serra de Tramuntana na stánek s čerstvě lisovanou šťávou z pomerančů z místní farmy, není co řešit a po osvěžení tímto lahodným nápojem se rázem ocitáte přímo v božském ráji.
Resumé
Mallorca i Ibiza jsou bezpochyby perlami Středomoří, nabízí spoustu atraktivit, oplývají nádhernou přírodou, krásnými plážemi i historickými městy a městečky, uspokojí nejrůznější chutě svými lokálními produkty a gastronomií a jednoduše nelze, než si oba tyto ostrovy zamilovat.